O mně

Narodila jsem se – jako většina mých vrstevníků – v minulém století, já konkrétně v Liberci. Dětství a mládí jsem prožila v Českém ráji, v jednom z jeho půvabných měst, kterým je Turnov. Tady jsem načerpala svou věčnou lásku ke krásám zdejší přírody. Se svými kamarády jsem – naprosto nebojácně – navštívila téměř všechny výškové i hloubkové prostory této krajiny. Pochopitelně tajně, bez vědomí milujících rodičů. Dnes zpětně na své počínání pohlížím s údivem.

V závěru mladých let došlo v mém idylickém životě k zásadní změně. Tatínek jako stavitel dostal  pracovní nabídku v hlavním městě a já se rázem ocitla v jiném světě. Na prahu dospělosti, v Praze, která mě svým pulzem omámila. Méně ale politické poměry, které v té době lustrovaly doporučení ke studiu.

Po maturitě na gymnáziu jsem se tedy rozhodla pro blízký kontakt s knihou při studiu na knihovnické škole. Pokračovala moje potřeba sebevyjádření, která se projevovala psaním povídek a esejů publikovaných v tisku. Má zaměstnání se vždycky vztahovala ke knize, ať to bylo v nakladatelství nebo v literární agentuře. Později jsem tuto pracovní oblast vyměnila za mluvené slovo jako redaktorka Českého rozhlasu. Svůj zájem o psychologii jsem prohloubila vzděláváním na Filosofické fakultě UK. V současnosti se věnuji terapeutické práci na psychiatrickém oddělení. V prostředí, které mě inspiruje k častému zamyšlení nad hledáním a nalézáním smyslu života.

Moje spisovatelská tvořivost se projevila dosti záhy. Již v raném dětství jsem se stala autorkou i vydavatelkou zároveň. K jednomu z výročí společných roků svých rodičů jsem vytvořila útlou knížku a pojmenovala ji Muzeum dětství. Jako dík za to, že s námi byla láska.

Já tu svou osudovou našla až na druhý pokus a jsem za ni velmi vděčná. Inspirovala mě k napsání povídkového souboru, který jsem nazvala Něco navíc. Povídky vznikly, protože jsem prožila to, co je tvoří a chtěla o tom povědět. Je v nich uložený partnerský vztah i vztah k životu.

Miluji humor. Takový, co nezraňuje a určitě úsměv. Ten život umocňuje. Zvu Vás tímto do společnosti své humorné knížky. Proč jsem ji nazvala Něco navíc? Protože o to prožít v životě něco navíc jde především.

Žiju střídavě v Praze a v Českém ráji, jsem vdaná, mám dvě dcery a vnučku.